Jak správně třídit odpadky?

Věděli jste, že průměrná vzdálenost od obydlí k popelnicím na tříděný odpad je v České republice kratší než 100 metrů a stále se zkracuje? To je skvělá zpráva, protože s odpadky není třeba chodit daleko, aby je bylo možné vytřídit. Ale i samotné třídění má svá pravidla. Pojďte se tedy podívat na to, jak odpadky správně třídit.

Známým tvrzením je, že nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Tomu se věnujeme například v článku 10 kroků k zero waste. Je jasné, že dosáhnout 100% zero waste stylu života není úplně jednoduché, ale každý krok se počítá. Pokud si například koupíme jídlo nebo nějakou věc v obalu, je dobré vědět, jak s  obalem naložit, pokud není možné jej dál využít či upcyklovat. 

007-jak-spravne-tridit-odpadky03

Všichni známe základní kontejnery na tříděný odpad - plast (žluté), papír (modré), sklo (zelené a bílé), nápojové kartony (oranžové) a v poslední době přibývají jako houby po dešti i stříbrné kontejnery na kov (plechovky, atp) a hnědé na bioodpad. V rámci článku o třídění bych určitě nemohla opomenout ani červené kontejnery na elektroodpad a trošku mimo téma také  kontejnery na oblečení. Informace o tom, co do kterého kontejneru patří je možné nalézt i na samolepce na kontejneru, my jsme si pro vás ale připravili malý souhrn. Věnujme se tedy nyní každému kontejneru a jeho potenciálnímu obsahu zvlášť: 

PLAST (žluté kontejnery)

Jistě jste si všimli, že na většině obalů se nachází na spodní nebo zadní straně takový trojúhelníček viz obrázek: 

007-jak-spravne-tridit-odpadky-trojuhelnicek

Podle nápisu pod ním se snadno zorientujete v tom, co můžete dát do jakého kontejneru.. Pokud je pod trojúhelníčkem nápis PET, 1, 2, 4, 5, 6, 7, HDPE, PP, PS nebo LDPE, to vše je možné vytřídit právě jako plasty. Do žlutého kontejneru nesmí přijít mastné či jinak znečištěné plasty, protože je není možné recyklovat. Takové patří do směsného odpadu.

Určitě tam také nepatří krabičky z dovozu jídla, to je jedna z nejčastějších chyb, hlavně ve velkých kancelářích. Tyto krabičky jsou od jídla mnohdy umazané (a to je překážka pro recyklaci) a většinou ani tak nejsou z materiálu, který lze recyklovat. Dále sem nepatří obaly od čistících přípravků (nebo dokonce se zbytky chemie), obaly od žíravin, barev, podlahové krytiny ani jiný stavební materiál, který se může jevit jako plastový.

Asi jste si také všimli, že plastové kontejnery bývají ty nejvíce přeplněné a že i ve směsném odpadu často najdeme spoustu plastů. Je to tedy obecně jeden z nejpoužívanějších materiálů současné doby. Na našem blogu můžete najít článek o tom, proč omezovat spotřebu jednorázových (většinou plastových) obalů.

Zároveň si dovolím takovou osobní poznámku - není to tak dlouho, co jsem objevila v kontejneru lustr s plastovým stínítkem, které by tam teoreticky šlo vytřídit. Háček byl v tom, že lustr tam někdo odložil celý včetně kabelů a objímky, a to také samozřejmě není správně. 

PAPÍR (modré kontejnery)

Na obalových materiálech z papíru je možné opět najít trojúhelníček označující, kam obal patří. Pokud pod ním najdete v popisku PAP, 20, 21 nebo 22, tak je možné danou věc vytřídit do modrého kontejneru na papíry. Zároveň sem samozřejmě patří všechny sešity, kalendáře (možno i se spirálou), knihy (bez vazby, ta patří do směsného odpadu), kartonové krabice a nevadí ani papíry sešité sponou nebo obálky s foliovým oknem. 

Oproti tomu obálky s bublinkovou výplní do tohoto kontejneru nepatří a stejně tak jakkoliv znečištěné či dokonce mastné papíry, papírové utěrky (ani čisté) ani termopapír, ze kterého jsou většinou vyrobeny účtenky.

To poslední, co by se v kontejneru na papír mělo objevit, jsou kelímky na kávu. Takové kelímky patří do směsného odpadu. Kvůli tomu, že je v nich tekutina, tak jsou vyrobené kromě papíru také z plastu nebo i hliníku. A pokud je nechcete používat vůbec, zkuste třeba znovupoužitelné hrnky a kelímky. V mnohých kavárnách už dokonce dostanete  slevu za vlastní kelímek, pokud si berete kávu s sebou.

NÁPOJOVÉ KARTONY (oranžové kontejnery)

Na obalu nápojových kartonů můžeme opět najít trojúhelníček s popiskem a pokud je tam C/PAP, 81 a 84, jedná se právě o nápojový karton.

Nejdříve bych ráda upozornila, že se jedná skutečně o kontejner na nápojové kartony. To znamená takové, ve kterých se dá koupit nápoj jako džus, mléko případně rajčatový protlak a podobně. Do kontejneru tudíž nepatří kartonové krabice, což je častým omylem v rámci třídění.  Nepatří sem ani „měkké" sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku, které jsou často opatřeny hliníkovou vrstvou. 

 Všechny obaly musí být samozřejmě prázdné, není ovšem třeba je speciálně vymývat.

SKLO (zelené a bílé kontejnery)

Sklo je skvělý materiál, protože se dá recyklovat v podstatě do nekonečna! Navíc pro něj často najdeme druhý život i doma (na koření, čaje, domácí sirupy a podobně), případně je možné jej upcyklovat jinak. Pokud pro něj další využití nenajdeme, musíme s ním ke tříděnému odpadu.

V případě, že kontejnery nejsou barevně rozděleny a je pouze jeden zelený, je možné do něj vhazovat všechno sklo. Když se ale dělí na bílý a zelený, vhazujeme sklo do kontejneru podle toho, zda je barvené (do zeleného s ním!), anebo čiré (pak patří do bílého). Sklo nemusí být vymyté a je možné tam hodit sklenici i s kovovým víčkem. 

Do tohoto kontejneru určitě nevhazujte zrcadla, speciálně upravená skla (například laboratorní či autosklo) ani elektronické komponenty (žárovka, sklokeramická deska, a další).

KOV (šedivé kontejnery)

Kovy lze třídit buď do šedivých kontejnerů, které se postupně objevují v ulicích měst nebo ve sběrných dvorech. Ty jsou, kromě menšího kovového odpadu, určené spíše pro ten objemnější, jako například trubky, velké kovové díly a podobně.

Pokud ale zůstaneme u věcí, které se tam běžně třídí, tedy například plechovky, konzervy, ale také nepotřebné šroubky, hřebíky, alobal a podobně, tak v případě že si nejste jisti, poznáte to opět podle označení pod trojúhelníčkem. Pokud tedy chcete třídit do kontejneru na kovy, mělo by tam být označení FE, AL nebo 40-49.

Do žádného z těchto kontejnerů ale nepatří plechovky od barev a jiných nebezpečných látek, tlakové nádoby, ani domácí spotřebiče či jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů a ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť. 

007-jak-spravne-tridit-odpadky04

ELEKTROODPAD (většinou červené kontejnery)

Do (většinou) červených kontejnerů na elektroodpad patří drobná elektrozařízení (např. kalkulačky, rádia, drobné počítačové vybavení, telefony a další), nepatří sem ale televize, monitory, úsporné žárovky či zářivky. Takovýto odpad je třeba odevzdat na sběrná místa a drobnější odpad jako právě úsporné žárovky nebo baterky je možné odevzdávat v některých elektroprodejnách nebo supermarketech do speciálních boxů. 

Klasické wolframové žárovky, reflektory nebo halogenové žárovky je možné vyhodit do směsného odpadu.

OBLEČENÍ 

Pokud máte doma oblečení, které už nechcete nosit, ale stále má šanci plnit svůj účel, podívejte se, zda nemáte možnost jej odnést do kontejnerů určených na oblečení. Podle zřizovatele kontejneru lze takto odevzdané oblečení využít na charitativní nebo jiné účely a vy si nemusíte lámat hlavu s tím, kam jej vytřídit. Jen prosím opravdu věnujte pozornost tomu, že do těchto kontejnerů patří oblečení, které je ještě nositelné a bez výrazných vad.

007-jak-spravne-tridit-odpadky05

Výše nezmíněný odpad

Pokud doma teď tápete nad tím, kam vyhodit nějakou věc, nenašli jste výše žádnou kategorii, kam by mohla spadat a na obalu není žádná informace o tom, že by bylo možné ji například vrátit do obchodu, kde byla pořízena, pak patří pravděpobně do směsného odpadu. 

Pokud by se jednalo o objemnější a již nepoužitelné věci (například nábytek, stavební materiál nebo třeba zemina), pak doporučujeme využít správně zvolený sběrný dvůr nebo přistavený kontejner na velkoobjemový odpad.

Závěrem

V některých městech se do žlutých kontejnerů na plast hází i nápojové kartony, sledujte proto bedlivě to, co se píše na kontejneru, kam jste zrovna přišli třídit. Nezapomeňte také vyhazovaný odpad co nejvíce objemově zredukovat, PET lahve sešlapat a kartony nebo polystyren natrhat na menší kousky.

Všechny uvedené informace platí pro Českou republiku, zatímco v některých zemích se například všechen tříděný odpad hází do jednoho kontejneru a třídí ho v třídírnách. Některé země zavedly  zálohované PET lahve a plechovky, nebo jsou jednotlivé kontejnery a jejich obsahy různě spojeny (třeba se nápojové kartony hází ke kovovému odpadu). V některých zemích se bohužel netřídí vůbec. Proto pokud někam pojedete, zjistěte si raději, jak to funguje v té dané lokalitě. Zároveň i v České republice se tato oblast stále inovuje, takže je dobré sledovat vývoj i u nás. 

Bohužel se nám do článku nevejdou všechny informace, ale to podstatné jsme pro vás samozřejmě shrnuli. Pokud vás tato tématika zajímá více, určitě doporučujeme prostudovat weby https://www.jaktridit.cz/ , https://www.trideniodpadu.cz , https://www.cervenekontejnery.cz/ nebo https://www.samosebou.cz/ a případně jejich sociální sítě. Naleznete tam nejen obecné informace o třídění, zajímavá videa, ale také aktuality ze světa ekologie.

Děkujeme, pokud jste dočetli až sem a nevytřídili jste tento článek do těch nezajímavých. :-)

Autor: Wanda Nováková, Korektury: Nika Fleischmannová