K čemu slouží vitamíny, kde je najdeme a jak poznáme jejich nedostatek?

O tom, že sacharidy, tuky a bílkoviny tvoří základ naší stravy, máme všichni určité povědomí. Věděli jste ale, že stejně nezbytnou složkou potravy jsou také vitamíny? Většinu těchto přírodních sloučenin si naše tělo není schopné syntetizovat samo a musíme je tedy přijímat společně s jídlem, případně ve formě doplňků stravy. K čemu vitamíny v našem těle slouží a proč by nás mělo zajímat, zda jich máme dostatek?

Funkce vitamínů v našem těle

Bez dostatečného zastoupení všech vitamínů by naše tělo nefungovalo ani zdaleka tak dobře a efektivně, jako jsme zvyklí. Přítomnost vitamínů je důležitá pro funkční metabolismus tuků, cukrů a bílkovin, během kterého dochází k přeměně těchto živin na energii, čímž se udržuje celý organismus v chodu. Pestrá strava bohatá na celé spektrum vitamínů je účinná i jako prevence mnoha nemocí, jelikož posiluje obranyschopnost našeho těla, chrání nás před toxickými látkami a podporuje přirozené regenerační procesy.

Co se děje při nedostatku vitamínů?

Hypovitamnóza, neboli nedostatek vitamínů, je důsledek stravy chudé na vitamíny nebo nemoci, která zabraňuje jejich správnému vstřebávání. V obou případech dochází k poruchám různých funkcí organismu, které  mohou vyústit ve vážnější onemocnění. Zároveň bychom ale měli mít na paměti, že v těle může nastat i opačný stav - tak zvaná hypervitaminóza, která hrozí při nadměrném příjmu určitého vitamínu (týká se pouze vitamínů rozpustných v tucích). Tento stav je ale snadno léčitelný a odezní brzy poté, co daný vitamín vyloučíme ze stravy.

Dělení vitamínů

Vitamíny dělíme do dvou základních skupin podle jejich chemicko-fyzikální podstaty. Rozlišujeme tak vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní) a vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní). Je dobré si uvědomit, že lipofilní vitamíny se v našem těle ukládají do zásoby na několik dalších týdnů až měsíců, zatímco hydrofilní vitamíny se v organismu neukládají a jejich přebytek je průběžně vylučován s močí. Mezi vitamíny rozpustné v tucích patří vitamín A, D, E a vitamín K. Zbytek vitamínů (vitamín B1, B2, B3, B5. B6, B7, B9, B12, C, kyselina listová) patří do skupiny vitamínů rozpustných ve vodě a je dobré dbát na jejich průběžné doplňování.

Vitamíny rozpustné v tucích

Vitamíny rozpustné v tucích se v našem těle hromadí a jejich zásoby nám mohou sloužit dlouhé měsíce až roky. Jejich nevýhodou ale je, že extrémní dávky jakéhokoliv z těchto vitamínů (A, D, E, K) mohou být pro tělo toxické. Při dodržování vyváženého jídelníčku předávkování nehrozí, ale jisté riziko představují určité léky (například léky na akné) nebo doplňky stravy obsahující velmi vysoké dávky těchto vitamínů. 

Vitamín A (retinol)

K čemu nám v těle slouží: Vitamín A se podílí především na regeneraci pokožky a sliznice, proto se používá například k léčbě akné či jiných kožních onemocnění. Důležitou úlohu hraje i ve správném fungování pohlavních orgánů. V rostlinných zdrojích se nachází v podobě pro-vitamínu betakarotenu, který se až následně přeměňuje na funkční vitamín v játrech. V živočišných zdrojích oproti tomu naleznete už přímo vitamín A.

Denní doporučený příjem: 0,8 mg/den 

Kde se vitamín nachází: 

  • mrkev, zelí, kedluben, špenát, papriky, rajčata, čekanka, petržel, kukuřice, cuketa, brokolice, kapusta, chřest, květák, pór
  • meruňky, ibišek
  • luštěniny
  • vaječný žloutek, mléčné výrobky, rybí játra  

Nedostatek vitamínu: Projevuje se zhoršeným viděním za šera, vysycháním a častými záněty oční rohovky, suchou kůží, padáním vlasů, poruchami plodnosti, narušením dýchacího a trávicího traktu. 

Nadbytek vitamínu: Vyvolává bolesti hlavy, nevolnost, ztrátu vlasů, poruchy menstruace, poškození sleziny, jater a kostí. Předávkování vitamínem A je velmi nebezpečné především u těhotných žen, jelikož přispívá ke vzniku vrozených vývojových vad a může vyvolat i potrat.

Co je ještě dobré vědět: K předávkování vitamínem A nedochází při zvýšené konzumaci zdrojů betakarotenu, jelikož tělo dokáže jeho přeměnu na vitamín A účinně regulovat. Nadbytek betakarotenu se však i přesto projeví, ale pouze ve formě oranžové zbarvení kůže.

Vitamín D (kalciferol)

K čemu nám v těle slouží: Vitamín D je nezbytný pro udržování rovnováhy vápníku a fosforu v našem těle. Podporuje vstřebávání vápníku ze střev do kostí, čímž napomáhá jejich výstavbě. Velký význam má také pro udržení obranyschopnosti a také jako prevence rakoviny tlustého střeva. 

Denní doporučený příjem: 5 μg/den

Kde se vitamín nachází:  Většinu vitamínu D jsme ale schopni absorbovat z UV záření. Vitamín D se v omezeném množství vyskytuje v živočišných zdrojích potravy, jako jsou ryby, vejce, mléko a máslo. Výhodou takto získaného vitamínu je to, že v našem těle přetrvává 2-3x delší dobu než vitamín D přijatý ze stravy.

Nedostatek vitamínu: Projevuje se změnami na kostře, které při akutním nedostatku vitamínu D vedou až ke křivici (rachitis). Dochází k poruše vstřebávání vápníku a jeho vyplavování z kostí, které slábnou, čímž se zvyšuje riziko osteomalacie (ubývání kostní hmoty). Nedostatek vitamínu D je spojovaný také s autoimunitními chorobami a schizofrenií.

Nadbytek vitamínu: Projevuje se žízní, zvracením, průjmy a svěděním kůže. Skrytým příznakem je také ukládání vápenatých solí v měkkých tkáních, typicky v cévních stěnách nebo v ledvinách. 

Co je ještě dobré vědět: Nedostatkem vitamínu D mohou ve zvýšené míře trpět kojenci, starší lidé a nebo vegetariáni či vegani. U těchto skupin se doporučuje vitamin D suplementovat, a to buď ve formě tablet nebo spreje. Ve spojení s vitamínem C, K, vápníkem a hořčíkem pak představuje vhodnou prevenci potíží s klouby.

Vitamín E (tokoferol)

K čemu nám v těle slouží: Vitamín E patří k nejdůležitějším přirozeným antioxidantům v našem těle. Jeho úkolem je chránit buňky a tkáně před toxickým vlivem reaktivních forem kyslíku. Tím zpomaluje procesy spojené se stárnutím organismu a také napomáhá hojení a regeneraci. Jeho pozitivní působení se využívá také jako prevence rakovinného bujení nebo při agresivní protirakovinné léčbě (chemoterapie, ozařování). Jeho účinky zesiluje vitamín C a selen, naopak by ale neměl být ve stravě přijímán společně se železem.  

Denní doporučený příjem: 12 mg/den 

Kde se vitamín nachází:  

  • veškerá listová zelenina, špenát, brokolice, mangold, zelí
  • rostlinné oleje (kukuřičný, sojový, olej z obilných klíčků), ořechy
  • fazole, hrách
  • vaječný žloutek, sýry, máslo 

Nedostatek vitamínu: Jestliže ze stravy nepřijímáte dostatek vitamínu E, vystavujete se riziku nadměrné tvorby kyslíkových radikálů, které narušují tkáně a také membrány červených krvinek. Jejich poškození může vést až k anémii (chudokrevnosti). Ta hrozí také například novorozencům, jestliže žena v těhotenství zanedbává příjem vitamínu E. 

Nadbytek vitamínu: Vyvolává bolesti břicha, nevolnost, zvracení a průjem. 

Co je ještě dobré vědět: Vitamín E je odolný nejen vůči kyselým a zásaditým látkám, ale také vůči vysokým teplotám během vaření. 

Vitamín K

K čemu nám v těle slouží: Zajímavostí vitaminu K je, že dospělý člověk si jeho příjem nemusí příliš hlídat, jelikož dostatek vitamínu vytváří bakterie osídlující tlusté střevo. Nezastupitelnou úlohu má tento vitamín v procesu srážení krve.  

Denní doporučený příjem: 75 μg/den 

Kde se vitamín nachází:  

  • špenát, rajčata, brokolice, kapusta, hlávkový salát, chřest 
  • sojový olej, sója, pšenice, ořechy
  • vaječný žloutek, sýry, máslo, hovězí játra

Nedostatek vitamínu: Deficit vitamínu K hrozí pouze v ojedinělých případech, jelikož jeho potřebné množství dokáží syntetizovat bakterie tlustého střeva. Pouze u kojenců, kteří nemají mikroflóru dosud vyvinutou a jsou závislí pouze na mateřském mléku, a také u lidí po léčbě antibiotiky se doporučuje suplementace tímto vitamínem. Při jeho nedostatku hrozí riziko zvýšené krvácivosti a poškození jater.

Nadbytek vitamínu: Projevuje se rozpadem červených krvinek (hemolýza).

Co je ještě dobré vědět: Vitamín K je citlivý na světlo, alkalické, kyselé a oxidační látky. Naopak vysoké teploty během přípravy jídla jeho množství ani funkci výrazně neovlivňují.

Vitamíny rozpustné ve vodě

Vitamíny rozpustné ve vodě se v našem těle neukládají a jsou postupně vylučovány společně s močí. Proto je nutné přijímat je denně buď společně s potravou nebo alespoň ve formě doplňků stravy. Při přípravě pokrmů obsahujících vitamíny skupiny B a vitamín C je vhodné dbát na určitá doporučení, aby nedošlo ke zbytečnému snížení jejich obsahu. Čerstvou zeleninu udržujte v chladu a mléčné a obilné výrobky mějte umístěné mimo přímé sluneční záření. 

Vitamín B1 (thiamin)

K čemu nám v těle slouží: Ovlivňuje metabolismus sacharidů, v důsledku čehož má vliv na nervovou soustavu, svaly a srdce. Příznivě působí na nervovou soustavu a stres. Je dobré mít na paměti, že se příliš dobře nesnáší s kofeinovými nápoji, jako je káva a větší množství čaje.

Denní doporučený příjem: 1,1 mg/den (při větším fyzickém či psychickém vypětí se jeho potřeba může vyšplhat až na 3 mg/den)

Kde se vitamín nachází:  

  • brambory, květák, mrkev, petržel, celer, papriky, rajčata, zelí, kapusta, brokolice, kedluben, salát, artyčok, lilek, hrášek,  
  • celozrnný chléb, klíčky, ořechy, luštěniny, kvasnice, med, mandle, pohanka, proso, fazole
  • vaječný žloutek, mléko, drůbeží a vepřové maso, ryby

Nedostatek vitamínu: Vede k nespavosti, bolestem hlavy a kloubů, podrážděným nervům. V nejhorším případě se vyskytují i deprese, melancholické stavy či ztráta paměti.

Nadbytek vitamínu: Předávkování vitamínem B1 nehrozí. 

Co je ještě dobré vědět: Výrazný deficit vitamínu B1 přispívá k rozvoji závažného onemocnění beri-beri, které bylo typické především pro východní a jihovýchodní Asii. Důvodem byla strava bohatá na loupanou rýži, která kvůli odstranění osemení již neobsahovala žádný vitamín B1. 

Vitamín B2 (riboflavin)

K čemu nám v těle slouží: Ovlivňuje metabolismus sacharidů, tuků i bílkovin a podporuje produkci hormonů nadledvinek. Důležitou úlohu hraje při tvorbě hemoglobinu (červeného barviva) a podporuje hojení ran. 

Denní doporučený příjem: 1,4 mg/den 

Kde se vitamín nachází: 

  • brambory, špenát, pažitka, petržel, křen, květák, cibule, česnek, okurky, ředkvičky, pastiňák, kukuřice
  • jahody, meruňky, broskve
  • droždí, ořechy, houby, vločky, celozrnný chleba, luštěniny
  • játra, ledviny, vejce, mléko, tvaroh, vepřové a hovězí maso

Nedostatek vitamínu: Mezi první příznaky deficitu vitamínu B2 patří bolavé a popraskané ústní koutky, záněty sliznic vnitřní části ústní dutiny a jazyka, světloplachost a záněty spojivek. Nastat může i vypadávání vlasů, tvorba lupů a lámání nehtů.  

Nadbytek vitamínu: Předávkování vitamínem B2 nehrozí. 

Co je ještě dobré vědět: Vitamín B2 je relativně odolně vůči vysokým teplotám, ale negativně ho ovlivňuje světlo. Ve sklenici mléka, která byla dvě hodina vystavena dennímu světlu, klesá množství aktivního vitaminu k 25 % původního obsahu.

Vitamín B3 (niacin)

K čemu nám v těle slouží: Podílí se na metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Je nezbytný pro správnou funkci jater, nervového a trávicího systému a také pro produkci pohlavních hormonů. Podílí se i na správné stavbě a funkci kůže a sliznic.

Denní doporučený příjem: 16 mg/den (větší potřebu vitamínu B3 mají těhotné a kojící ženy nebo osoby s onemocněním ledvin)

Kde se vitamín nachází: 

  • brambory, špenát, květák, tykev, celer, kukuřice, rajčata, kapusta, papriky
  • rybíz, hrušky, maliny, švestky, ostružiny, citróny, třešně
  • med, ořechy (mandle, pistácie), rýže, klíčky, droždí, fazole, čočka, slunečnice, houby
  • vejce, mléko, játra, ryby
  • celozrnné obiloviny - vitamin B3 se v nich vyskytuje v pevné chemické vazbě a pro lidských organismus se stává dostupným a vstřebatelným až při pečení

Nedostatek vitamínu: Tělo je schopno syntetizovat si vitamín B3 z aminokyseliny tryptofanu, proto se deficit vitamínu projeví až v případě, že se tělu nedostává ani zmiňovaná aminokyselina. Nedostatek se poté projevuje průjmy, záněty v trávicím traktu, roztěkaností a poruchami jater.

Nadbytek vitamínu: Předávkování vitamínem B3 nehrozí. 

Co je ještě dobré vědět: Dlouhodobý deficit vitamínu B3 může vést až k onemocnění zvanému pelagra. To se také označuje jako “nemoc tří D”, jelikož mezi jeho příznaky patří demence, dermatitis (kožní poškození) a diarea (průjem). Z tohoto důvodu se občas vitamín B3 označuje jako vitamín PP - protipelagrový.

Vitamín B5 (kyselina pantothenová)

K čemu nám v těle slouží: Vitamín B5 se v našem tělé účastní řady metabolických procesů, které zajišťují správné fungování organismu, normální růst a vývoj. Podílí se také na produkci pohlavních hormonů a podporuje funkci nervového systému. 

Denní doporučený příjem: 6 mg/den 

Kde se vitamín nachází: 

  • většina zeleniny, droždí, celozrnné obiloviny, luštěniny
  • maso, vnitřnosti, vejce

Nedostatek vitamínu: Nedostatek vitamínu B5 je velice vzácný a dochází k němu například v důsledku poruchy vstřebávání vitamínu, alkoholové závislosti nebo většího chirurgického zákroku. Projevuje se především onemocněním kůže, únavou, bolestí hlavy a svalovými křečemi.

Nadbytek vitamínu: Předávkování vitamínem B5 nehrozí. 

Vitamín B6 (pyridoxin)

K čemu nám v těle slouží: Má nezastupitelnou úlohu v metabolických procesech aminokyselin a glykogenu. Velkou měrou se zasluhuje za správné fungování imunitní soustavy. Přispívá k léčbě nervových a revmatických onemocněních a ulevuje od příznaků premenstruačního syndromu. 

Denní doporučený příjem: 1,4 mg/den 

Kde se vitamín nachází: 

  • listová zeleniny, kadeřávek, květák, brambory
  • banány, avokádo, med
  • celozrnné obiloviny, otruby, klíčky 
  • vejce, mléko

Nedostatek vitamínu: Deficit vitamínu B6 je vzácný a jeho příznaky jsou obdobné jako u většiny vitamínu B-skupiny (kožní problémy, záněty sliznice, nervové podráždění, nespavost), jejichž příjem si můžete pojistit i suplementací

Nadbytek vitamínu: Předávkování vitamínem B6 nehrozí. 

Co je ještě dobré vědět: Větší příjem vitamínu B6 by si měly zajistit ženy užívající hormonální antikoncepci s vysokým podílem estrogenu, těhotné a kojící ženy. Také sportovci užívající proteinové doplňky stravy potřebují tohoto vitamínu větší množství.

Vitamín B7 (biotin; také známý jako vitamín H)

K čemu nám v těle slouží: Udržuje dobrý stav pokožky a sliznic. Z velké části je syntetizovaný bakteriemi ve střevě, proto není nezbytné sledovat jeho příjem z potravy.

Denní doporučený příjem: 50 μg/den 

Kde se vitamín nachází: 

  • špenát, květák, rajčata
  • banány, grepy, meloun
  • droždí, fazole, arašídy, sója, luštěniny, houby
  • vaječné žloutky, maso, játra

Nedostatek vitamínu: K nedostatku vitamínu B7 dochází jen zřídka. K nejohroženějším skupinám patří děti s poruchou vstřebávání daného vitamínu. Deficit se projevuje nechutenstvím, zvracením, padáním vlasů a kožními poruchami.

Nadbytek vitamínu: Předávkování vitamínem B7 nehrozí. 

Co je ještě dobré vědět: K deficitu biotinu může přispívat větší spotřeba vaječného bílku, který obsahuje glykoprotein avidin. Ten na sebe váže biotin a brání tak jeho vstřebávání. Také nadužívání antibiotik může vést k nedostatečné produkci biotinu ve střevech. 

Vitamín B9 (kyselina listová)

K čemu nám v těle slouží: Kyselina listová je nezbytná pro správný vývoj a růst organismu a především pro správný rozvoj nervové soustavy. Zapojuje se také do syntézy nukleových kyselin (DNA) a červených krvinek. 

Denní doporučený příjem: 200 μg/den (větší příjem potřebují těhotné a kojící ženy)

Kde se vitamín nachází: 

  • tmavá listová zelenina, mrkev, rajčata, kapusta, špenát, čekanka, kadeřávek
  • luštěniny, klíčky, celozrnný chléb, houby, ořechy
  • vaječný žloutek

Nedostatek vitamínu: Nedostatečný příjem kyseliny listové patří k častým problémům, a to především v průmyslově vyspělých zemích. Projevuje se únavou, ztrátou energie, bolestivostí jazyka a sliznic dutiny ústní. Závažné důsledky má deficit kyseliny listové během těhotenství, kdy může zapříčinit vznik vrozených vývojových vad, předčasný porod nebo potrat. Vhodným řešením je suplementace kyseliny listové krátce před otěhotněním a poté v průběhu celého těhotenství. 

Nadbytek vitamínu: Předávkování vitamínem B9 nehrozí. 

Co je ještě dobré vědět: S nedostatkem kyseliny listové se setkáte nejčastěji u těhotných a kojících žen, u předčasně narozených dětí nebo dětí s nízkou porodní váhou. Na zvýšený příjem kyseliny listové by měli dbát také lidé postižení chudokrevností, psoriázou (lupénka), lidé podrobující se dialýze a osoby s poruchami vstřebávání živin. Deficit může vyvolat také užívání antikoncepce, analgetik, kortikoidů nebo sulfonamidů (léky používané k léčbě močových infekcí).

Vitamín B12 (kobalamin)

K čemu nám v těle slouží: Vitamín B12 je jeden z mála vitamínů rozpustných ve vodě, který se v těle hromadí. Našli byste ho v játrech, kde je uchováván i po dobu několika let. Jeho úlohou je především zajištění správné funkce nervové soustavy, tvorba červených krvinek a syntéza DNA. 

Denní doporučený příjem: 2,5 μg/den 

Kde se vitamín nachází: Vitamín B12 se nenachází ani v rostlinných, ani živočišných zdrojích potravy. Je totiž syntetizován bakteriemi, které přirozeně kontaminují potravu zvířat, včetně těch hospodářských. Z nich se poté vitamín B12 dostává i do lidského organismu a můžeme ho tedy najít ve vejcích, mléčných výrobcích, mase a vnitřnostech. 

Nedostatek vitamínu: Projevuje se narušením sliznice (především v ústní dutině), anémií (nedostatek červených krvinek) a především mnoha neurologickými chorobami. V důsledku nedostatku vitaminu B12 může dojít k poškození nervů, což se projevuje brněním a necitlivostí v oblasti rukou a nohou. Při dlouhodobém deficitu mohou nastat i duševní změny zahrnující stavy zmatenosti, podrážděnosti, ale také těžkou demenci. 

Nadbytek vitamínu: Předávkování vitamínem B12 nehrozí. 

Co je ještě dobré vědět: O rostlinných zdrojích vitamínu B12 se stále vedou vášnivé debaty, ale jeho výskyt, popřípadě jeho využitelnost a vstřebatelnost z těchto zdrojů (často se zmiňuje tempeh, miso nebo mořské řasy) dosud nebyla vědecky potvrzena. Určité množství vitamínu syntetizují i střevní bakterie, ale k jeho resorpci již nedochází. Z tohoto důvodu jsou především vegani odkázání z části na obohacené potraviny (například některá rostlinná mléka, jogurty nebo cereálie), ale především na suplementaci.  

Vitamín B15 (pangamát kalcia)

K čemu nám v těle slouží: Vitamín B15 je poměrně nedávno objevenou látkou, jejíž účinky nejsou dokonale prostudované. Zdá se pravděpodobné, že se jedná o takzvaný “antistresový” vitamín, který při stresu podporuje zásobení těla kyslíkem. Má obdobné antioxidační vlastnosti jako vitamín E a celkově zvyšuje odolnost organismu.

Denní doporučený příjem: 50 - 150 mg/den 

Kde se vitamín nachází: 

  • hnědá rýže, kvasnice, otruby, dýňová a sezamová semínka

Nedostatek vitamínu: Projevuje se především únavou, celkovým pocitem slabosti a bolestí hlavy. 

Nadbytek vitamínu: Předávkování vitamínem B15 nehrozí. 

Vitamín C (kyselina L-askorbová)

K čemu nám v těle slouží: Vitamín C pokrývá až 75 % naší celkové potřeby vitamínů. Významný vliv má na správné fungování imunitní soustavy a zvýšenou odolnost vůči infekcím. Pyšní se také antioxidačními účinky, kterými brání buňky a tkáně před kyslíkovými radikály a zpomaluje tak proces stárnutí. Napomáhá hojení ran a napomáhá snižovat riziko rakovinného bujení. Ve stravě je vhodné kombinovat ho se železem, jehož vstřebatelnost se tím násobně zvýší. 

Denní doporučený příjem: 80 mg/den (větší příjem se doporučuje během chřipkových epidemií, kdy se denní dávka může vyšplhat až na 1 gram denně)

Kde se vitamín nachází: 

  • brambory, křen, zelí, papriky, listová zelenina, petržel, mangold, lilek, cukety, tuřín, topinambur, kapusta, květák, rajčata
  • jahody, jablka, černý rybíz, pomeranče, citrony, šípek
  • nať petržele, kopr, luštěniny, žampiony, kopřiva

Nedostatek vitamínu: Mezi první příznaky nedostatku vitamínu C patří malátnost, únava, ztráta chuti k jídlu a vyšší nemocnost. Deficit vitamínu C je také spojován s vyšším rizikem rakoviny jícnu a žaludku. Nejznámějším příkladem nedostatečného příjmu vitamínu C je nemoc zvaná kurděje, což je porucha syntézy kolagenu, který se vyskytuje ve sliznicích, kůži a stěnách cév. Poškození cév vede ke krvácení dásní a může vyústit až ve vypadávání zubů a poruchy tvorby kostí. 

Nadbytek vitamínu: Předávkování vitamínem C nehrozí. 

Co je ještě dobré vědět: Vitamín C je vlivem své chemické struktury citlivý na světlo, teplo a vzdušný kyslík. Například při delším skladování brambor se jeho množství sníží každý měsíc až o 15 % a během vaření se jeho ztráty blíží až k 70 %.

Bonus na závěr

Vitamin P (bioflavonoidy)

K čemu nám v těle slouží: Vitamín P je souhrnným označením celé skupiny látek zvaných bioflavonoidy, mezi které patří hesperin, hesperidin, eriodictyol, quercetin, quercertrin nebo rutin. Nejedná se o pro tělo nepostradatelné látky, proto spíše než úlohu vitamínů hrají roli léků. Patří mezi takzvané bioflavonoidy, které jsou známé svými protinádorovými a antioxidačními účinky. 

Denní doporučený příjem: Nejedná se o vitamín v pravém slova smyslu, proto denní doporučená dávka není. Těhotné a kojící ženy by se měly dokonce vyšším dávkám vitamínu P raději vyhnout.

Kde se vitamín nachází: 

  • paprika
  • švestky, višně, maliny, rybíz, borůvky, hroznové víno, šípky
  • pohanka, pampelišky

Nedostatek vitamínu: Nedostatek rutinu se může projevit zvýšeným rizikem vzniku nádorů a především se podepisuje na stavu cév. Dlouhodobý deficit rutinu vede ke ztrátě pružnosti cév, vzniku bércových vředů, křečových žil a hemoroidů.

Nadbytek vitamínu: Projevuje se nevolností, bolestí břicha, zvracením a průjmem. Extrémní dávky mohou mít toxický účinek na činnost ledvin. 

Co je ještě dobré vědět: Pokud užíváte vitamin C například jako prevenci nachlazení, vyzkoušejte ho přijímat společně s flavonoidy. Tyto dvě látky se vzájemně podporují, zlepšují vstřebávání v těle a celkovou účinnost.  




Zdroje: 

http://fblt.cz/skripta/ix-travici-soustava/7-vitaminy-a-vyziva/

https://www.celostnimedicina.cz/co-to-jsou-vitaminy-a-jaka-je-jejich-funkce.htm

Vitamín D: https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.4161/derm.24494

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2427138/

Vitamín A: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/156482659201400115

B-komplex a vitamín C: https://mountainscholar.org/bitstream/handle/10217/183693/AEXT_093122012.pdf?sequence=1

Vitamín B12: https://www.vrg.org/nutrition/b12.php 

Vitamín E: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4120831/

Vitamín K: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.3402/fnr.v56i0.5329

Vitamín P: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1264589/pdf/biochemj01021-0033.pdf

https://www.lekarna.cz/clanek/vitamin-p/


Autor článku: Nikola Fleischmannová