Asi téměř každý by si přál, aby se k nám druzí chovali s úctou a respektem a měli nás rádi. Je to logické a přirozené. Nalejme si však opravdu čistého vína. Opravdu se ke každému chováme sami s laskavostí a úctou nebo lidi škatulkujeme na ty, co si to zaslouží a na ty, ke kterým "tedy ani náhodou" laskaví nebudeme?
A jak o druhých přemýšlíme v myšlenkách? Nejde totiž pouze o samotné chování, ale i o to, jak o druhých lidech přemýšlíme, protože tím vytváříme určitou vibrační energii, na kterou svět reaguje a přitahuje další okolnosti do života. Americký úsměv a umělá laskavost, za kterou se skrývají postranní úmysly a o daném člověku si myslíme něco nepěkného znamená, že se k němu "nechováme" laskavě.
Je možné, že i přes naší laskavost se objeví někdo, kdo se k nám bude chovat nehezky, ale to rozhodně neznamená, že bychom na laskavost měli rezignovat.
Krásný svět tvoříme sami v sobě a to právě teď tím, jak přemýšlíme, jak se cítíme a jak se chováme a jednáme. Nečekejme, až svět bude pěkný podle našich představ, abychom mohli být laskaví. Začněme hned ze sebe.
"Oko za oko a svět bude slepý." Mahatma Gándí