Opravdu to nejde nebo se jen domnívám, že to nejde?

Častokrát říkáme o něčem, že to nejde. Jenže díky takovému prohlášení si uzavřeme cestu k tomu, abychom se danou věc naučili nebo ji vyřešili.

Pokud uvěříme, že něco nejde, stane se to naší vlastní realitou. Většina lidí to možná říká jen z pohodlnosti, protože pokud to řeknou,
nemusí to již dál řešit, jenže se zároveň v životě neposunou dál a často se nenaučí ničemu novému, když u všeho, co neznají, hned řeknou, že to nemůže jít.

Jenže kdyby Edison řekl po desátém pokusu rozsvítit žárovku, že to nejde, tak by toho nechal, a my bychom s nadsázkou
dneska možná stále svítili svíčkami. (Nakonec těch pokusů bylo několik set, než se žárovka opravdu rozsvítila)

Walt Disney byl 200x odmítnut v bance, než dostal půjčku na svůj projekt zábavního parku.
 
Beatles začínali v začouzených klubech za nízký honorář, spali po levných hotelech. Manažer Brian Epstein tvrdošíjně obcházel s demo nahrávkami vydavatele a nedal se zviklat desítkami odmítavých reakcí producentů.

Naučme se tedy říkat, že to zatím neumíme nebo, že jsme zatím nenašli tu správnou cestu. Tak totiž sdělíme vesmíru, že na to hodláme přijít někdy v budoucnu, a cesta nám zůstane otevřená.